|
|
|
|
||
| čeleď cycasovité, původ Austrálie | |||
|
|
||
| ( původ Cuba, výskyt také Haiti a Jižní Amerika ) | |||
|
|
||
| ( původ Austrálie ) | |||
|
|||
Původem ze Seychelských ostrovů. Roste přirozenou cestou pouze na dvou Seychelských ostrovech: Praslin – na 45 hektarech roste 6745 palem a na ostrově Curieuse. Počet je přesně evidovaný, protože každá palma je nejen národním, ale i světovým bohatstvím. Dosahuje 30m výšky a odhaduje se, že může žít více než 800 let. Počet listů nikdy nepřevyšuje třicet.Tyto palmy začínají plodit ovoce až ve stáří 25 let. Mají největší plody z celé rostlinné říše dlouhé až 60cm a vážící až 25kg. Tyto kokosy byly inspirací ke vzniku mnoha legend. Když se v roce 1881 potuloval údolím Valleé de Mai kapitán Gordon, myslel si, že objevil opravdové rajské zahrady. Věřil, že palmy Coco de Mer (mořský kokos) jsou právě těmi stromy, ze kterých Adam s Evou ochutnali zakázané ovoce. O léčivých schopnostech jádra ořechu se ve východní medicíně psaly celé traktáty. Zázračným vlastnostem odpovídala tedy i cena. Za jediný ořech se platilo celé jmění a mnozí sultáni byli ochotni zaplatit cenu lodě i s nákladem. Coco de Mer rostou těsně při sobě,aby jejich květy mohly být snadno opylovány větrem ( jsou to palmy dvoudomé ). Ve větru se o sebe třou a vydávají vrzavé zvuky. Pozoruhodností tohoto stromu je jeho neobyčejná věrnost domovskému ostrovu. Nesčetné pokusy botaniků vypěstovat ji na jiných místech byly vždy korunovány neúspěchem. Až v posledních letech se podařilo na několika málo místech ji zatím s úspěchem vypěstovat.Na celém světě je jen několik tisíc těchto stromů. Ve specializovaných prodejnách ve světě stojí jedno semeno cca 700 dolarů. Sklízení ořechů je přísně regulováno vládou a jakékoli porušení pravidel je přísně pokutováno. Zajímavý článek zde |
|||
|
|
| |
Z jeho šťávy se získává palmový cukr - Jaggery a také palmové víno - Toddy. Údajně existuje 801 způsobů využití tohoto druhu. Plody dosahují hmotnosti až 2kg při max. průměru 20cm. Hned po vzklíčení zapustí silný kořen, který velmi chutná domorodcům.Výskyt: Indie, Srí Lanka, Jihovýchodní Asie, New Guinea, ale také Afrika a Madagaskar. |
|||
|
|||
| ( mimochodem nikdy v Thajsku nerozpoznáte, zda-li používáte cukr z palmy nebo cukrové třtiny ) | |||
|
|
||
| modro / stříbrná forma - synonymem Medemia nobilis ( původ Madagaskar ) | |||
| Archontophoenix alexandrae | Wodyetia bifurcata |
|
|
| původem je z tropické Austrálie - roste ve vlhkých deštných pralesích. V našich bytových podmínkách je citlivá na přelití. | ( pův. z Austrálie ) |
|
|
| |
původem ze severní Afriky a Kanárských ostrovů, výskyt také Arábie,Filipíny, Indonésie, Střední a Jižní Amerika, Madagaskar, Indie, Sumatra. 17 druhů Phoenix mezi sebou hybridizuje. Největší horka snáší ze všech druhů palem právě dactylifera. |
|||
|
|
||
|
|
||
| původ Madagaskar, zvláštností tohoto druhu trojhraný kmen. Decaryi je chráněným druhem. | |||
|
|
||
| patří mezi tři nejužitečnější druhy palem ( také Borassus flabellifer a Cocos nucifera ). V domovině se plody této palmy žvýkají a mají povzbudivé účinky. Název Areca byl dříve synonymem pro palmy, takže se ještě i dnes můžete v obchodech setkat s takto označenými zástupci jiných rodů ( např. nesprávně Areca lutescens = správně Dypsis lutescens ). | |||
|
|||
| domovem na Madagaskaru | |||
|
|||
| domovem v jižním Thajsku a v Malajsii | |||
|
| ||
| výskyt Thajsko, Čína, Vietnam, Kambodža, Laos | |||
|
| ||
| původ Austrálie | |||
|
|||
| ( syn. Chrysalidocarpus lutescens, nesprávně Areca lutescens ),původ Madagaskar | |||
|
| ||
| syn. Mascarena lagenicaulis, láhvovitý kmen má šedou barvu a je kruhovitě zjizvený, domovem tohoto rodu jsou Maskarény - proto to synonymum ( rod zahrnuje 5 druhů, bohužel jim hrozí vyhubení ). | |||
|
|||
| "láhvová palma" - nemá tak výrazně láhvovitý tvar kmene jako H. lagenicaulis. Její plody se používají jako potrava pro zvířata ( řecky: hyos=prase, phorbe=krmivo ). Přirozenou cestou roste na Maskarénách a ostrovech v indickém oceánu. | |||
 |
 |
||
| domovem na Havajských ostrovech a Fiji, dříve řazena k rodu Washingtonia. Detail listu. | |||
|
| ||
| původem z Číny, snadno se zamění s rodem Latania, nejvíce se rod Livistona vyskytuje v Austrálii. | |||
| Wallichia disticha | Nenga pumila |
|
|
| výskyt: Himaláje, severní Indie a Barma | výskyt: jižní Thajsko, Malajsie, Singapur, Indonésie |
| Beccariophoenix madagascariensis | Oncosperma horridum | Arenga westerhoutii |
|
|
|
| původ Madagaskar | výskyt v jihovýchodní Asii | výskyt: deštné pralesy jihovýchodní Asie |
|
|
|
|
| původ na Nové Guinee | |||
|
|||
| původem z Afriky. Rozvětvené kmeny jsou u palem neobvyklé.Pouze tento rod tvoří jednoduchý nebo rozvětvený vidlicový kmen. Plody poskytují olej a jsou též jedlé. Je známá také jako perníková palma. | |||
|
|
|
|
| původ jižní Florida ( Everglades ),výskyt také Bahamy, západní Indie | |||
|
|
|
|
| Rhapis humilis | Copernicia macroglossa | Carpentaria acuminata |
|
|
|
| palma velmi nízkého vzrůstu, výskyt Čína, východní Asie | (původ Cuba ) | ( původ Austrálie ) |
| Euterpe oleracea | Thrinax parviflora | Scheelea cephalotes |
|
|
|
| ( původ Brazílie ) | ( původ Jamaica ) | výskyt Brazílie, Bolívie, Peru |
|
|||
| výskyt Bahamské ostrovy, západní Indie, jihovýchod USA | |||
|
|
||
| ( syn. Attalea cohune ) - původ Guatemala, výskyt také Belize - karibská oblast | |||
| Scheelea insignis | Chamaerops humilis |
|
|
| výskyt Brazílie, Bolívie, Peru ( rod Scheelea k vidění také v botanické zahradě v Brně ) | je jedinou původní evropskou palmou planě rostoucí v západním Středomoří a oblastech okolo Černého moře. Vyskytuje se též na Maltě a v severní Africe. |