|
|
||
|
|
| plantáž Cycas revoluta | Cycas revoluta - 2 letý |
|
|||
|
|||
|
|
| zásadní rozdíl mezi W. robusta a W. filifera je, že u dospělého exempláře W. filifera vlákna zůstávají, zatímco W. robusta je ztrácí. |
|
|||
|
|||
| ( typický je lahvovitý kmen ) | |||
|
|||
|
|||
|
|||
| původ má v Thajsku | |||
|
|||
|
|
||
|
|||
|
|
| původ je dle různých teorií pravděpodobně jihovýchodní Asie nebo přilehlé ostrovy v Oceánii, ale skutečný původ asi zůstane neodhalen. Nyní roste na všech pobřežích v tropickém pásmu. Patří ke třem nejužitečnějším druhům ( také Areca catechu a Borassus flabellifer ), údajně skýtá 999 možností využití. Jedna z nich je jeho míza, která se používá při výrobě palmového vína - toddy (má krátkou skladovací dobu ) | Je dokázáno, že kokosový ořech dokáže uplavat 5000 km a přitom si zachová klíčivost. Slanou vodu a půdu na pobřeží snáší velmi dobře. Kokosové palmy se dělí na vysoké - dorůstají výšky dvacet až třicet metrů, jsou cizosprašné, dožívají se osmdesáti až sta let a pěstují se hlavně pro kopru ( usušená bílá dužnatá hmota - zdroj kokosového oleje ). Dále jsou to palmy nízké, které dorůstají výšky čtyři až šest metrů, jsou samosprašné, dožívají se asi dvaceti let a pěstují se hlavně pro kokosovou vodu. Pak jsou typy polovysoké ( přechodné ). Z jedné kokosové palmy se sklízí v průměru šedesát až osmdesát plodů ročně. Kokosové mléko obsahuje cukry a je dokonale sterilní, což je v tropech důležité. |
|
|||
|
| ||
| domovem v Indii, často zaměňuje s Cycasem rumphii. Jeho listy jsou však v dospělosti více spirálovitě ( circinátně ) stočené a C. rumphii dorůstá větší výšky. 100letý exemplář C. circinalis je k vidění v botanické zahradě v Brně. | |||
|
| ||
| zde k vidění u cycasů relativně vzácný - větvený kmen | |||
|
|||
| řazen k čeledi cycasovité, pochází z jihovýchodní Asie a Japonska. | |||
| Cycasovité jsou velmi stará a primitivní rostlinná skupina. Cycasy byli pravděpodobně jednou z hlavní potravy býložravých dinosaurů. Plodolisty u cycasů vytvářejí šištice nebo růžice a nesou vajíčka ze kterých vznikají semena. Jsou to rostliny dvoudomé, to znamená, že vždy jedna rostlina je samčí a jiná samičí. Vajíčka jsou opylována větrem. Listy vyrůstají na vrcholu kmene, jsou zpeřené a tuhé. Cycasy se na Zemi objevily před 200 miliony let, kde se vyvinuly z prvohorních kapradin jako první nahosemenné rostliny - semena nejsou kryta žádnými obaly a jsou poměrně velká. Jsou to předchůdci jehličnanů. Podobný původ mají i palmy, proto jsou svým vzhledem tak podobné. Dnes jsou rozšířené v tropech a subtropech celého světa. Dodnes se cycasy zachovali jen ve zbytcích - do 11 rodů je řazeno kolem 300 druhů. Nový druh byl objeven a popsán v Sudanu - čeká na svůj název a dva další byly popsány v Mexiku. Další druhy ještě čekají na své objevení ve střední Africe a střední Americe. | |||
|
| ||
|
|
|
|
|
|||
| detail listu | |||
|
|||
| V botanických zahradách jsem nalezla palmy nejrůznějších druhů, běžně se v Thajsku vyskytují rody např.: Areca ,Dypsis, Veitchia, Washingtonia, Hyophorbe, Cyrtostachys renda, Phoenix dactylifera a roebelenii, Dypsis lutescens, Wodyetia bifurcata, Bismarckia… |
|
|||
|
|
||
| syn. Latania borbonica, původ Maskarény, výskyt též jihovýchodní Asie, Jižní Amerika, palma charakteristická načervenalým řapíkem. | |||
|
|||
|
|
||
|
| ||
| |||
| červená forma ( existuje také oranžová ) | |||
|
|||
|
|||
|
|||