Receptář nejen na palmy
Zpracovala K. Muselíková
:: PalmParadise - Klub přátel palem ::
Nejvíce dopisů, týkajících se problémů pěstování palem dostávám hlavně na jaře, tedy po intenzivní topné sezoně. Lidé si stěžují na poškozené a opadávající listy. Zde možná v některém z 10 bodů naleznete odpověď na problém týkající se vaší rostliny. Další konkrétní dotazy prosím posílejte e-mailem nejlépe s popisem umístění palmy a fotografií poškozené rostliny a detailem listu. Při výběru a nákupu rostliny dbejte vždy na to, aby byly vidět mladé, ještě nerozvinuté listy, kmínek aby nebyl zahnědlý = hniloba kořenů a aby byly stabilní listy beze skvrn. Barva listů se liší podle druhu, proto není kritériem zdravotního stavu.

pics_05_10_01_001.jpg, 26 kB


Bod 1
Chyby v pěstování - fyziologická onemocnění


Palmy v interiéru potřebují harmonický poměr mezi světlem, vodou, teplotou, vzdušnou vlhkostí a výživou. Palmy citlivě reagují na každou změnu, ale většinou si na nové podmínky rychle zvyknou.

Hnědnutí,deformaci listů a vadnutí jejich okrajů způsobuje špatně volená teplota, špatná struktura půdy: příliš vydatené přihnojování, nebo naopak nedostatek přísunu živin - vyžilá půda, nevhodný vodní režim: přílišná zálivka, nebo naopak nedostatek vody, či prudké polední slunce. Naopak nedostatek světla vyvolává příznaky etiolizace: nepřirozený vytáhlý růst slabých, velmi světle zeleně zbarvených výhonů. Nedostatek vláhy způsobí nejdříve vadnutí listů, pak jejich zežloutnutí nebo opadání. Stejné následky má suchý vzduch, nedostatek vzdušné vlhkosti. Ale škodí i opačný extrém: přelití a nadbytek vláhy. Rostlinám uhnijí kořeny a nemají dost kyslíku. Listy také zežloutnou a rostlina zahyne. Světlé skvrny na listech způsobí tepelné šoky, např. příliš studená nebo teplá voda. Příčinou žloutnutí listu může být také nedostatek dusíku, nebo nedostatek železa chloroza - žloutenka - listy jsou bledé a kolem listových žilek dosud zelené. Téměř vždy je způsobená špatnou funkcí kořenů v příliš kyselém substrátu. Příčinou je tvrdá voda s vysokým obsahem vápníku - nadbytek vápníku zvyšuje alkalitu půdy a blokuje příjem železa, manganu, zinku či jiných stopových prvků. Přihnojte rostliny hnojivem s obsahem železa ( FYTOVIT ), zalévejte dešťovkou, případně přesaďte do nového substrátu. Lžícovité deformace listů, listy jsou vyduté nebo vypuklé nebo prolamované - nadbytek dusíku. Často jsou rostliny přehnojovány dusíkem a nedostatečně hnojeny draslíkem a fosforem.

picture_01.jpg, 25 kB

Chamaerops humilis - na fotografii vidíte světle zelené stonky,
způsobené nízkou intenzitou světla
(v zimních měsících byla umístěna v suterénu).


Vyvarujte se těchto chyb:

slunce pro stínomilné palmy ! stálý stín pro palmy vyžadující slunce ! příliš málo světla při velmi teplém prostředí ! příliš málo vody při vysokých teplotách ! příliš chladné místo, podchlazení kořenů ! chladné místo, půda příliš mokrá, květináč stojící ve vodě ! chlad odspodu nebo od oken ! příliš tvrdá a studená voda k zálivce ! příliš nízká nebo vysoká vlhkost vzduchu ! chybné , zpravidla velmi silná dávka, nebo příliš časté ! použití velké dávky prostředků proti škůdci ! chladný průvan !

Nic na tomto světě netrvá věčně, i životnost listů palem je omezená. U mnoha druhů vypadají 2 roky staré listy ještě nádherně, zatímco i jiného druhu odumírají nejstarší listy mnohem dříve. To vše je normální pokud raší nové listy. Staré listy, zaniklé přirozeným způsobem odstřihneme až když jsou úplně suché.

Bod 2
Prostředí a správné umístění


Díky obrovským nabídkám je možno téměř pro každé místo v bytě nalézt tu správnou rostlinu. Často stačí, je-li v místnosti jediná rostlina. Přiměřená velikost, dobrá péče a správné umístění způsobí, že je solitérní rostlina působivější než řada malých květináčů. Palmy jakožto majestátní zástupci rostlinné říše budou vypadat úchvatně například v kombinaci: venku umístěné-obsázené kvetoucími pelargoniemi, v bytových podmínkách např. orchidejemi.

Palmy jsou velmi citlivé na jakoukoliv změnu podmínek ve svém okolí, nebo ve svém pěstování a v přemisťování na jiná místa, byť i jen do jiného rohu v pokoji více než ostatní rostliny. Malé odlišnosti můžeme zaznamenat ( zpomalený, nebo úplně zastavený růst i 2-3 měsíce, zežloutnutí starších listů ), když rostlinu přeneseme na jiné místo. Tyto ztráty však po aklimatizaci zase doženou. Mějte také napaměti, že přemístění velkého exempláře přivyklého na určité podmínky, ve kterém se mu léta daří, může být začátek jeho konce a je to každopádně zvláště u palem experiment.

Při jakémkoliv přizpůsobování rostliny dodržujte následující zásady:
  ! nepřesazovat
  ! nestavět blízko sálajících topných těles
  ! nevystavovat slunci ani venku ani v bytě
  ! nehnojit dokud palma nezačne viditelně růst
  ! nenechat vyschnout kořeny


a) Jsou-li palmy umístěné celoročně v interiéru

Nejčastější dotaz, který přichází vždy na jaře po dlouhodobé topné sezoně a týká se oschlých - nevzhledných špiček okrajů listů palem. Zde je odpověď:

Palmy by neměly být v uzavřených místnostech vystaveny přímému slunečnímu záření. Rozpálení listů, podporované stojícím vzduchem a nízkou vlhkostí vzduchu v obytných místnostech vede k osychání okrajů listů. Palmy umístěte více doprostřed místností. Ze stejného důvodu by palmy měly stát v dostatečné vzdálenosti od topných těles. I přes veškerou péči se neubráníme tomu, že během doby začnou osychat jednotlivé lístky. Nejedná se o nemoc nebo špatné zacházení, ale o přirozený jev, ke kterému dochází i u palem v tropických deštných pralesích, kde převládá vlhkost vzduchu větší než 90%.

I palmy pocházející z tropických deštných pralesů pěstované po celý v bytě přeneste v létě alespoň jednou ven na teplý letní deštík. Listy pravidelně čistěte vlhkou houbou, prach zabraňuje dýchání.

Nejvhodnější umístění palem v interiérech je na jihovýchodní ( východní ) nebo na jihozápadní ( západní ) straně. Obecně platí čím vyšší je vzdušná vlhkost, tím více slunce palma snáší a také má-li rostlina dostatek světla, snáší dobře vyšší teploty. Palmy umístěné v interiérech na jižní straně také ochráníme hedvábným papírem, záclonou nebo žaluzií. Obecně platí: listy s tlustší voskovou vrstvičkou snášejí plné oslunění, listy slabé kožovité mají rády světlo, nikoli však přímé slunce a listy měkké a tenké vyžadují obvykle místo polostinné.

Palmy pocházející z tropických oblastí neznají období klidu ( v naší zimě chudé na světlo, jsou ale nuceně vystaveny těmto klidovým periodám ), jsou proto mimořádně citlivé na mráz. Proto je vhodné tyto palmy v zimním období nepřenášet, tedy ani nenakupovat.


b) Jsou-li palmy umístěné přes léto venku:

Palmám vadí , jsou-li po dlouhém období šera náhle vystaveny prudkému slunečnímu svitu. Platí: v čím tmavší místnosti palmy přezimují, tím opatrněji se musí přizpůsobovat světlému místu a slunečním paprskům.

Proto musíme palmy umístěné zjara venku postupně nechat přivykat na slunce. Jinak hrozí, že rostliny dostanou úpal ( stříbřité skvrny ). Palmy přeneseme ven vyjímečně již v dubnu, zásadně však až po ledových mužích a chladné Žofii tedy až v polovině května do září. Nejdříve vynášíme rostliny ven jen na hodiny a zvykáme na slunce asi měsíc, nejlépe umístěním pod jiné např. listnaté nebo jehličnaté stromy.

Všeobecně platí: zakrývat, zakrývat, zakrývat! palmy umístěné venku. Mladé rostliny by měly být stále zastíněné a nejlépe celé léto v polostínu. Můžete je umístit pod jiné stromy, či při přímém poledním slunci zakrýt listem z hedvábného papíru. Všeobecně platí, že palmy s tuhým listem lépe snáší přímé slunce. Platí to však zpravidla jen pro dospělé exempláře. Listy poškozené slunečními paprsky jsou matné a zažloutlé, u těžkých případů zhnědnou a odumírají, čímž se rostlina oslabuje a je pak více náchylná nemocem a škůdcům!

Z druhé strany také platí: jsou-li palmy vhodně umístěné přes celé léto venku a nepoškozené např.výše zmiňovaným sluníčkem, jsou pak přes zimu zotužené a lépe odolné škůdcům.

picture_02.jpg, 23 kB   picture_03.jpg, 39 kB

Trachycarpus fortunei - chráněný stromy před výhní i nárazem větru


Osobní zkušenost:

picture_04.jpg, 22 kB

3letá Washingtonia robusta vypěstovaná ze semene bezproblémů zvládá výheň za oknem na jižní straně bytu, je od malinka zvyklá...
picture_05.jpg, 25 kB

Washingtonia robusta, 5 letá přes léto umístěná na terase na severní straně, výsledek - všechny listy spálené, naštěstí přes zimu v bytových podmínkách znovu obrazily...


Bod 3
Zálivka s určitým citem a rytmem


Slunce, vítr a vysoká teplota vzduchu způsobují, že kořeny rychle vysychají, proto přes léto palmy dobře a hojně zalévejte, dobré je ráno i večer, nejlépe měkkou a vlažnou ( odstátou ) vodou "deštovkou" a to, je-li možno celoročně. Máte-li k dispozici pouze vodu z vodovodu, zpravidla tvrdší hodnoty dH ( nad 8°dH ), ( poznáte usazeným vápníkem na substrátu či nádobě ), vždy ji raději převařte - nadměrným obsahem vápníku ve vodě vzniká chloroza listů. Škodlivé látky jako chlor a sloučeniny chloru též záporně ovlivňují růst rostlin.nechejte vodu přes noc odstát, pak chlor vyprchá. Větší příjem vody přes léto je však svázán s větším vyplavováním a přijímáním výživných látek, které vede k rychlejšímu růstu rostliny. To znamená, že platí:: větší přísun vody = také větší zásobování výživnými látkami. A také platí, že rostlina umístěná ve světlém a teplém prostředí se musí častěji zalévat. Velice jí prospěje letní dešˇtík nebo sprcha. Nikdy ale neroste, nesprchujte a nezalévejte palmy na prudkém přímém slunci. Jednotlivé kapky vody působí jako malé čočky a vypálí do listů malé nehezké otvory, které se nedají odstranit. Poškozené listy posupně usychají, a musí se odstřihnout, až když jsou zcela suché: Proto pozor na prudké polední slunce. Stejně tak různé spreye, postřiky a lesky nepoužívejte přes den.. Lesky také ucpávají pory a listy potom nedýchají. Nedoporučuji používat.

Spotřeba vody u palem je závislá na jednotlivých faktorech, které se nezávisle na sobě mění. Není proto možné uvést obecně platné pravidlo pro zalévání,.značnou roli zde sehrávají i individuální zkušenosti.

Nejlépe, když vytvoříte palmám určitý pravidelný zálivkový rytmus a stejnoměrnou vlhkost substrátu na který přivyknou. Zamezíte tím přeschnutí ale také přelití palmy, obojí vede k zániku rostliny. Příliš mnoho vody způsobí zbahnění půdy, vzduch je vytlačen a kořeny začnou hnít. Nadzemní část rostliny pak nedostane ani vodu, ani živiny a začne uvadat. Pokud se však stane, že palmu přemokříte = poznáte hnědnutím listů, pomůže jen to, když ji znovu přesadíte a zajistíte lepší prosakování tím, že na dno květináče nasypete keramzit nebo jiný granulát. Zalévejte jen substrát, nikdy nelijte vodu do "srdíčka" palmy = nebezpečí zahnívání, vzniku houby a výsledné zahubení palmy. Pozor na okrasné vnější nádoby, často v nich stojí voda, kde pak dochází ke hnilobě kořenů.

Více zalévat je zapotřebí: při sušším a teplejším vzduchu < při jílovitém a rašelinném substrátu < velké palmy < palmy pěstované v květináči z pálené hlíny a v malých květináčích < palmy které jsou ve své domovině zvyklé na vlhké prostředí < palmy jimž raší nové listy < palmy stojící na slunci a jsou-li vystaveny letnímu větru či suchému vzduchu < mají-li hodně a velké listy <

Méně zalévat: při vlhčím vzduchu < při nedostatečném světle < při nižších teplotách<palmy v písčitém nebo štěrkovitém substrátu < palmy pěstované v plastových nádobách < palmy, zvyklé ze své vlasti na období sucha < pokud je přesazená palma v příliš velké nádobě, kterou ještě neprokořenila < pokud má palma malé a tuhé listy

Osobní zkušenost: V bytě zalévám vlažnou a odstátou vodou ( tropické druhy vodou teplou ) asi 1 x za 10 dní shora, kde se voda a výživné látky rovnoměrně rozdělí po celé nádobě a kde se dostane ke všem kořenům, a další zálivky do podmisky. Při tomto dávkování vody se mi ještě nestalo ani přelití ani vyschnutí, jak již bylo řečeno, chce to určitý cit. Dbejte hlavně na to, že přebytečná, stojící a studená voda palmám velmi škodí.

Bod 4
Hnojení


Hnědé či černé skvrny na listech, signalizující nedostatečný přísun živin, tedy nemusí hned značit nemoc nebo výskyt škůdce. Zásobování výživnými látkami činí rostlinu více odolnou proti nemocem a škůdcům. Předávkování zase způsobí převodnění buněk rostlin a tím pádem jsou zase náchylnější škůdcům!!! Důležité je pravidelné přihnojování palem od března do září každé 2 až 3 týdny. Přihnojování hrnkových rostlin je velice důležité, protože se výživné látky rychleji vyčerpají. Platí zásadní pravidlo: čím jsou listy větší, tím by měl být substrát bohatší na živiny. Pouze velmi málo palem snáší vápnitou půdu, proto by se měly nejen zalévat změkčenou vodou, ale též hnojit prostředky bez vápnitých solí. Pokud je v zálivce příliš mnoho vápníku, nemůže již palma absorbovat jiné živiny. Jsou-li listy vybledlé, ačkoliv rostlina není ve stínu, může to znamenat nedostatek dusíku, železa, nebo hořčíku ( můžeme doplnit použitím hnojiva zn. FYTOVIT ), pro dobrý růst kořenů použijeme hnojivo s vyšší koncentrací draslíku ( např. HARMAVIT ). Pokud tato dvě hnojiva prostřídáte, zajistíte tím veškeré potřebné živiny rovnoměrně.

picture_06.jpg, 23 kB

detail listu - hnědnutí až černání konců listů a nepřijímá-li rostlina vodu = příznaky přehnojení

Předávkování rozpoznáte: v hliněném květináči jsou vidět bílé zůstatky solí nebo škraloupy, nebo když se na listech objevují hnědé skvrny a černohnědé okraje. Zachránit ji můžete, když substrát promyjete vlažnou měkkou vodou, nebo při silném přehnojení ji vyjmete z půdy, ponoříte na 15.minut do vody ( vyplaví se přebytečné soli ) a zasadíte do nového substrátu, kde nehnojíte až několik měsíců. Často jsou rostliny přehnojovány dusíkem a nedostatečně hnojeny draslíkem a fosforem. Nedostatek draslíku a fosforu silně snižuje odolnost rostlin k houbovým chorobám.

Zásady hnojení:

lépe častěji a v nižších koncentracích nežli občas a silnou koncentrací hnojiva < před hnojením vždy rostlinu pořádně zalít < nikdy nepřidávat hnojivo na vyschlý kořenový bal = spálení kořenů < nikdy nehnojit při sálajícím slunci = nebezpečí popálení < nepostříkat hnojivem listy < nelít hnojivo do palmového srdíčka < v zimě hnojit v malých dávkách pouze tehdy, je-li palma na světlém a teplém místě < právě zakoupené palmy hnojit teprve po dvou měsících - po aklimatizaci < nehnojit nemocné rostliny < malé semenáčky s malými kořeny nehnojit < hnojivé tyčinky zapichovat na okraje květináče, aby se neporušily kořeny < čerstvě přesazené rostliny nehnojíme několik měsíců vůbec < hnojíme pouze tehdy, když rostlina zjevně roste ,tj. ve vegetační fázi < palmy umístěné venku nehnojíme za deštivého počasí > palmy stojící venku a chystající se ke konci léta na přemístění už nehnojíme <

Osobní zkušenost: V době vegetace hnojím každé 3 týdny. Nepředávkujete hnojivem zn. Humvit, což je ekologické hnojivo na bázi rozmělněných žížal a prostřídat jej můžete na jaře s FYTOVITEM a v létě s HARMAVITEM . Vždy použijte jen jednu třetinu daného hnojiva, než jak je uvedeno v návodu. Při správném dávkování hraje velkou roli i velikost rostliny! Vzrostlé rostliny jsou také větší jedlíci... Každý rok v březnu přenesu palmy do vany a vlažnou vodou propláchnu kořenový systém pod tekoucí vodou cca 15 min - vyplaví se nadbytečné soli a osprchuji listy - výborná kosmetika!

Bod 5
Přezimování


Nízkou intenzitou světla v zimních měsících je růst všech pokojových rostlin omezen a někdy i úplně zastaven.

Přezimování chladuodolných palem

Subtropické palmy jsou přizpůsobeny horkým létům a mírným zimám, musejí se proto dodržovat období klidu a v zimním období stát v chladu a suchu.

Máte-li chladuodolné exempláře je určitě dobré nechat je přezimovat při teplotách +5 až +10°C. K přezimování do interiéru se rostliny z venku přemisťují, jakmile noční teploty klesnou na + 2 , asi v polovině září. Je dobré umístit je do stodol, sklepů, garáží, suterénů nebo chodeb. Při tomto zazimování je třeba dávat pozor, aby kořeny nebyly ve vlhku, to znamená, že stačí zalévat jen jednou za měsíc a vlažnou vodou. Zalévání studenou vodou v chladném prostředí vede ke hnití kořenů. Tyto prostory, kde je vyšší vzdušná vlhkost, chlad a nedostatečné proudění vzduchu jsou dobré pro vznik chorob způsobené různými houbami. Proto ve dnech kdy nemrzne, musíme tato zimoviště větrat, nehybný vzduch je příznivý škůdcům a nemocem. Nedostatek tepla také zpomalí, nebo zastaví růst rostliny. V zásadě platí při nízké teplotě i menší zálivka a vůbec nehnojte! Dobré je při zazimování v chladném prostoru palmu šplíchnout preventivně proti houbě Rovralem.

picture_07.jpg, 26 kB

Chamaerops humilis - lehce podchlazená


Přezimování teplomilných palem umístěných celoročně v interiéru

Vhodná vlhkost vzduchu pro palmy je 50 - 70 %. Přes léto je v bytě běžně i 60-70 %, zatímco v zimě ve vytápěném bytě pouze 20-30 % vlhkosti, kde pomůže ke zvýšení vlhkosti vzduchu atraktivní a zároveň praktická pokojová fontánka, která v sousedství rostlin zvyšuje vlhkost vzduchu, či rozmístění odpařovacích nádob na topných tělesech a časté rosení rozprašovačem. Pro vytápěnou zimní zahradu si opatřete speciální zvlhčovač.Ve dnech kdy nemrzne, musíme i tato místa větrat, protože při stojatém vzduchu hrozí napadení škůdci ( stačí krátké periody, v žádném případě ne dlouhodobý studený průvan ). Ale pozor: v zimě je venkovní vzduch obzvláště suchý, protože studený vzduch je chudý na vlhkost. Při větrání proudí tedy dovnitř studený vzduch, který při svém oteplení ještě více odebírá už i tak suchému pokojovému vzduchu vlhkost!!

Obecně platí čím vyšší je teplota vzduchu, tím vlhčí vzduch palmy potřebují. Škodlivý je i použitý vzduch nebo vzduch obohacený škodlivými látkami ( kouř z cigaret ), který způsobuje vadnutí listů. Co však nejvíce škodí a to platí i pro chladuodolné druhy je chlad od země. Je dobré květináče postavit např. na polystyrénovou nebo korkovou podložku. Šoky z chladu od země ve spojení se stojatou studenou vodou působí s jistotou smrtelně.

Nevzhledné uschlé špičky jsou normální a k vidění i u palem rostoucích ve své domovině. Můžete zastřihnout ostrými nůžkami těsně nad zdravým pletivem.

Osobní zkušenost:

picture_08.jpg, 20 kB

Licuala grandis ( tropický druh velice náročný na vlhkost vzduchu )- již 4 roky umístěná v bytě. Nádoby na topných tělesech jí vždy postačily a již se ve svém vývoji vypořádala se suchým vzduchem, v zimě okolo 30%, v létě 60%. Palma je vysoká 160cm a myslím, že menší vzrůst Licualy by tyto podmínky nezvládla.


Bod 6
Škůdci


I ta nejlepší péče je někdy vůči škůdcům a chorobám bezmocná.
Všeobecně jsou rostliny napadány, když jsou nějakým způsobem (změnou podmínek, přesazením, apod.) oslabeny. V období topné sezony denně kontrolujte listy, včas objevíte škůdce! Je třeba mít na paměti, že většina živočišných škůdců doslova miluje suchý vzduch. Vzduch bez pohybu, který vzniká, když rostliny stojí příliš blízko sebe, nebo když pražící slunce dopadá na jižní okno ( přehřátí ) způsobuje, že rostliny mohou být rychle napadeny škůdci. Místnosti hojně větrejte, ale pozor na dlouhodobý studený průvan.

Živočišní škůdci

jsou kousající a sající hmyz a jeho larvy žijící z vysávání šťávy z listů a odčerpávající energii, což oslabuje organismus a vede k zániku rostliny.

Červci, štítenky a puklice Příznaky: hnědé tvrdé krunýře nepohyblivých živočichů, kteří napichují pletiva rostlin a sají šťávy opadávání listů, celkové zakrnění rostliny, lepivý povlak, napadají,zpravidla palmy s kožovitými a tuhými listy (např. Dypsis, apod.)
Příčina: příliš teplý, suchý a nehybný vzduch
Pomoc: Postřik Savel, voskové štítky seškrábejte nebo okartáčujte, zasažená místa potírejte mýdlovým roztokem s lihem, nebo jen lihem ( použijte vatový tampon ) nebo celou rostlinu postříkejte, alespoň 5 postřiků ( po 2 dnech ).
Mýdlový roztok: 1 polévkovou lžíci mýdla rozpusťte v trošce horké vody, přidejte 1 litr vody a 1 polévkovou lžíci lihu.
Vlnatky,roztoči a třásněnky Příznaky: vytváří bílá vatová hnízda v nichž se nachází živočich a mazlavé výměšky na spodní straně listů,ochromený nebo úplně zastavený růst
Příčina: příliš teplý, suchý a nehybný vzduch
Pomoc: chomáčky i jednotlivé exempláře potřeme olejem, zvlhčit prostředí, nebo použít speciální postřiky , např. Biool (olejová emulze) nebo Mospilan 20 SP či Sumithion super v kombinaci s Applaud WP, Actellic 50 EC, Talstar 10 EC, alespoň 5 postřiků (po 2 dnech).
Molice Příznaky: invaze bílého hmyzu, který vzlétne při sebemenším vyrušení, lepkavé a deformované listy, skvrny na listech po sání a následné černé houbové povlaky
Příčina: molice milují vlhké teplo a měkké lístky, podmínky pro výskyt výborně vytváří skleník, nebo foliovník
Pomoc: zajistit rostlinám chladnější a větranější prostředí, použít žluté lepové destičky,postřiky: Applaud 25 WP v kombinaci se Sumithion super, Mospilan 20 SP, Agrion delta, Karate WG, Agrion delta, Talstar 10 EC, alespoň 5 postřiků (po 2 dnech)
Mšice zelená Příznaky: zelený 3mm dlouhý nepohyblivý hmyz shlukovaný do hustých kolonií na spodní straně listů,stopkách a řapících, lepkavé listy se zkrucují a deformují
Příčina: v zimě příliš suchý vzduch, z jara průvany otevřenými okny
Pomoc: postřiky mýdlovými roztoky, postřiky: Pirimor 25 WG nebo Fast K180, Aztec 140 EW, Agrion delta, Karate WG, Agrion Delta, alespoň 5 postřiků (po 2 dnech)
Sviluška Příznaky: pavučinky na horní či dolní straně listů, žlutě kropenaté listy, později zasychají
Příčina: příliš teplý, suchý a nehybný vzduch
Pomoc: použít insekticidy ve spreji ( Vertimec 2x 5ml-účinkuje téměř okamžitě ) Fast K 180, Apollo 50 SC, Omite 57 EW, Neoron 500 EC, Karate WG, Talstar 10 EC ) alespoň 5 postřiků ( po 2 dnech ), rostliny několikrát týdně osprchovat vlažnou vodou
Smutnice Příznaky: černé mušky, jejichž larvy jsou průsvitné a mají černé hlavičky, milují humus a rašelinu a obvykle napadají a likvidují kořeny mladých rostlin. Náhlé ztenčení stonků a rychlé odumření rostliny.
Příčina: zanesení zvenku (např. přesazení do nového substrátu)
Pomoc: musí přijít okamžitě, jinak není šance na záchranu, postup je velmi rychlý. Rozvěsit žluté lepové destičky (Stopset destičky), použít insekticidy ve spreji (Decis), alespoň 5 postřiků (po 2 dnech)

Osobní zkušenost: Mám vždy připravený postřik ve spreji zn." Fast K 180" běžně k dostání v květinářství a bez problémů s ním ničím škůdce - mšice, molice a svilušky. Nejnebezpečnější škůdce - puklice se v mých bytových podmínkách nevyskytují, dle zkušeností pěstitelů však ve většině případů rostliny většinou hynou.
Zbytky prostředků neschovávejte, působivost se rychle vytrácí. Postřiky používejte zásadně venku.

Houbová onemocnění

Většina hub se projevuje, je-li rostlina příliš oslabena nepříznivými podmínkami pěstování. Dlouhodobý nedostatek tepla a světla, vysoká vzdušná vlhkost a nevhodné rosení, i nedostatek živin ( zvláště fosforu a draslíku ) umožňuje propuknout houbovým chorobám. Houba se také často vyskytne na místech sání jinými škodlivými živočichy ( smutnice a další ). Je dobré udělat před zazimováním v chladném prostoru preventivní postřik proti houbovým chorobám ( Fundazol 50 WP, Novozir MN, Polyram WG, Rovral 50 WP, Kuprikol 50, Acrobat M2, PREVICUR N, Euparen )

Černě Příznaky: načernalý lepkavý povlak na listech
Příčina: houba, která se usazuje na výměšcích uvedených škodlivých hmyzů
Pomoc: odstranit znečištěné listy,postřik Novozir MN
Plíseň šedá Příznaky: rostlinu pokrývá šedobílý povlak
Příčina: chladno a vlhko, vysoká vlhkost vzduchu
Pomoc: odříznout zachvácené části rostlin, provětrat místnost a zvýšit teplotu, použít prostředky proti houbám - Novozir MN, Ronilan, Dithane, Fundazol střídavě s Previcurem, nebo Ridomilem plus 48 WP - do půdy se zálivkou i jako postřik, vyvarovat se chybného pěstování
Rzi Příznaky: červenohnědé skvrny na listech, opadávání listů a stonek nebo výhonky měknou a zakrňují.
Příčina: zavlečení spor
Pomoc: napadené listy zničit a při zalévání se nesmějí postříkat, aby se spory rzí dále nešířily po celé rostlině, postřk Baycor 25 WP, Polyram WG

Onemocnění kořenů zpravidla vyvolává také houba a projevuje se: - zastavením růstu nebo pokřiveným růstem - hnědnutím špiček nebo okrajů listů - hnilobným nebo zatuchlým zápachem substrátu - úplným opadem listů.
Pomoc: okamžité přesazení do nádoby s dobrou drenážní vrstvou.


Bod 7
Přesazování


Nepřesazovat palmy! jak jen to jde nejdéle. Palma má velmi citlivé kořeny a je obzvlášt citlivá na přesazení a oslabení kořenů. Při oslabení kořenů palmu snadno napadne škůdce. Kořenový bal při přesazování narušíte ať chcete či nechcete, proto platí zásada přesazovat až když: kořeny tkz. "trhají květináč", to znamená, že kořeny tlačí na dno květináče a tím vystupují nad povrch substrátu, nebo když otvorem na dně začne prorůstat silný kořen, který brání odtoku vody. Nebo pokud máte pocit, že s půdou není něco v pořádku, např. když přelitím nebo přehnojením začne hnilobně zapáchat, plesnivět....Příliš kyselý substrát zase způsobuje chlorozu - blednutí listů. Pak je třeba palmu okamžitě vyjmout, prohlédnout, oddělit odumřelé části a zasadit do nové půdy. Palmy s poškozenými kořeny se zotavují jen velice těžce. Také pozor na to, že po 5ti a více letech je už půda v květináči vyžilá a slabá na živiny. Z druhé strany se ale podívejte v jaké nádobě je palma schopna dobře prospívat třeba i 25 let ...

picture_09.jpg, 21 kB  picture_10.jpg, 31 kB

Trachycarpus fortunei


picture_11.jpg, 20 kB  picture_12.jpg, 23 kB

Livistona rotundifolia byla několikrát přesazená do různě namíchaných zemin. Byla umístěna na různá místa - vnitřní i venkovní stanoviště. Příliš mnoho změn může palmu zahubit. Jsou-li silně poškozeny kořeny je palma prakticky odepsaná a nelze ji už zachránit.


picture_14.jpg, 31 kB

Livistona rotundifolia - mladá rostlina přesazená před 2 lety, kde byl značně narušen kořenový bal se z toho šoku zotavuje dodnes. Jeden rok byl úplně pozastaven její růst. S největší pravděpodobností by dopadla jako palma předchozí, byla však stabilizovaná na světlém a vzdušném místě, kde ji ač značně oslabenou naštěstí nenapadl živočišný škůdce ani houba.


Palmy reagují na přesazení opravdu velmi citlivě, proto může být užitečné vždy na jaře vyměňovat pouze svrchní vrstvu zeminy a rostlinu častěji hnojit. Z jara jim vždy nejraději přilepším, tzn. měním pouze půdu na povrchu. Opatrně odeberu lžičkou část svrchní půdy a přidám čerstvou. Nikdy nepřesazujte: během doby květu nebo období klidu a rostliny se suchými kořeny. Nový květináč by měl být jen o číslo větší něž ten předchozí a jako výplň mezi květináči je dobré použít keramzit a tuto výplň udržovat neustále vlhkou. V příliš velkých květináčích se častěji vyskytuje onemocnění kořenů. Palmu 2 hodiny před přesazením lehce zalijte, aby se kořeny uvolnily od nádoby. Na dno nové nádoby dejte 3cm drenážní vrstvu štěrku nebo kamínků pro dobrý odtok vody. Po přesazení ji potom denně kontrolujte, dobře tím zaznamenáte drobné odlišnosti, ochabnutí listů, zastavení růstu, apod., ale hlavně však případné napadení škůdce včas. Poškození se prvně objevují na kořenech, ale až listy vám ukáží, že není něco v pořádku. Pro záchranu ji pak musíte znovu vyndat se substrátu, důkladně propláchnout kořeny a znovu přesadit do nového substrátu, a to potom čím dříve tím lépe. Poněvadž přesazení znamená pro palmu narušení růstu, je třeba jí pomoci, aby se znovu zotavila. Rostlinu proto v tomto období také častěji sprchujte, nebo mlžte. Hnojit můžete začít až po 3 měsících, protože čerstvá zemina ji zásobí živinami dostatečně. Po přesazení je třeba dbát na to, aby palma stála na stejném místě a stejně orientovaná jako předtím.pro přesazování nepoužívejte půdu pro výsev a rozmnožování.

Bod 8
Substrát


Palmy zpravidla dávají přednost lehčím půdám před příliš těžkými. Obecně platí: čím tužší a pevnější listy má palma, tím těžší má být substrát. Palmy jsou velmi citlivé na přemokření a stojatou vodu u kořenů. V přírodě rostliny zalévá déšť a jen málokdy po takovém přelití zůstane půda přelitá a zamokřená, protože se vláha obvykle vsákne do hloubky. Používejte substráty pro palmy odborně připravené v zahradnictvích, kde máte zaručenou určitou kvalitu půdy co se týče výživných látek a sterility, tj. zda půda neobsahuje zárodky chorob a semena plevelů. Nejvhodnější složení půdy: 1/3 rašelinový substrát s 1/3 jílu a 1/3 písku. Přidáme-li do této směsi v nádobě o velikosti 5l, 2 polívkové lžíce organického hnojiva ( guáno, kostní moučka ), vytvoříme rovnoměrnou výživnou půdu. Rašelina je bohatá humusem a neutralizuje obsah vápníku a alkalických solí, je chudá na živiny a má stabilní strukturu, jíl zvyšuje pevnost a stabilitu rostlin a je obzvláště výživný, dobře zadržuje vláhu a vodu, písek a polystyren podporují provzdušnění a proteplení a zabraňují nadměrné vlhkosti. Písek také hraje důležitou roli při stavbě buněk palem.

Bod 9
Nádoby


Poněvadž palmy mají hlavní kůlový kořen velmi dlouhý ( druhy pocházející ze suchých oblastí přežívají právě proto, že svými dlouhými kořeny dokáží dosáhnout hluboko ke spodním vodám ), vybírejte pro ně v zásadě vždy vysoké a užší nádoby s dostačujícím drenážním otvorem pro odtok vody.

Palmy v plastové nádobě umístěné venku budou stabilnější, vložíte-li je do těžké terakotové, kameninové nebo hliněné krycí ( ozdobné ) nádoby, která se jen tak lehce nepřevrhne při nárazu větru. Mezi oběma nádobami by měl být vzdušný prostor asi 2cm široký. Pozor na vítr, může palmu polámat!

Hliněný květináč je prodyšný, propouští vodu a rychle v něm vysychají kořeny. Při přesazování se hůře kořeny oddělují od stěn květináče.
Plastové květináče jsou nestabilní.Nepropouštějí vodu, není potřeba tak často zalévat jako u hliněných, při přesazování se lehce kořeny oddělují od stěn.
Dřevěné květináče je třeba natřít dvěma vrstvami fermeže a dovnitř vložit folii. Jedinou nevýhodou je jejich vysoká cena.




Bod 10
Jen krátce o hydrokultuře ...


Palmy, které rostou v půdě a mají již vytvořenou kořenovou masu se pro přesazení do hydrokultury nehodí, protože při vyjmutí masy, která musí být zcela zbavena půdy, dojde ke značnému poškození kořenů. Pro hydrokulturu doporučuji jen prvně přesazené semenáčky.

Vaše osobní zkušenosti, rady a dotazy můžete zveřejnit v diskusním foru na téma: Tipy pro pěstování palem.


Poslat příspěvek/dotaz:
palm.paradise@seznam.cz