Experiment na západě Čech
(stránka se pravidelně aktualizuje – poslední aktualizace 21. 12. 2018)
:: PalmParadise - Klub přátel palem ::


Přejít na stranu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9

ROK 2018
Uběhlo 5 let od poslední aktualizace zahrady, tak máme co dohánět :-) . Začal bych asi tím nejdůležitějším kritériem, a tím je počasí a klima. Jeden by řekl, že se toho za 5 let z pohledu klimatologie moc změnit ani nemohlo, ale opak je pravdou. Právě, že od roku 2014 se u nás počasí změnilo, stejně jako v celé ČR a ve většině Evropy. Nastala série teplých zim se středomořským charakterem počasí, střídanými teplými/horkými a suchými léty. Například v roce 2013 se u nás od 1.1. do 30.12. nevyskytl ani jeden ledový den! Což se v novodobé historii ještě nestalo. Rok 2014 měl extrémně dlouhou vegetační sezónu, ještě v polovině prosince měly venkovní banány listy, dokonce bez úhony přežily i první sněhovou pokrývku a na Vánoce jsme sklízeli venku maliny i jahody. Zima 13/14 byla středomořská, často svítilo slunce, hodně foukalo, sníh téměř žádný, bez ledového dne. Zimní Tmin byl z prosince a to -7,7°C. Sněhu maximálně 9 cm. Rok 2015 byl v tu dobu nejteplejší a nejsušší v novodobé historii. Začalo to velmi teplou zimou, pokračovalo brzkým teplým jarem, následovalo extrémně horké a suché léto. Rok zakončil teplejší podzim a velmi teplá první půlka zimy. Otavy nebyly, poprvé vyschla studna. Prosinec toho roku byl vystřižený jako například z Dubrovníku. Tmin -13,9°C. Sněhu maximálně 9 cm. Rok 2016 přinesl nejsilnější mnou zaznamenané krupobití. Zasáhla nás silná supercela s neskutečnou radarovou odrazivostí 421 mm/h. Bouřka netrvala dlouho, pouze 10 minut, ale významným způsobem poničila veškeré rostliny na zahradě i v přírodě. Škody se projevovaly ještě nekolik let potom. Alespoň to byl srážkově i teplotně normální rok. Tmin -16,2°C. Sněhu maximálně 11 cm. Rok 2017 už začal nabírat na obrátkách, sucho se vrátilo, další rok bez otav. Jediné plus bylo, že nebylo extrémní horko, ani výrazně vyšší počet tropických dnů, což by sucho znásobilo. Zima byla celkově teplá až na leden, který byl celý pod sněhem a v kuse mrzlo několik týdnů. Tmin -17,7°C. Sněhu maximálně 19 cm. Rok 2018 se zapisuje jako nejteplejší a nejsušší rok v novodobé historii, a ač mi to přišlo nereálné, tak předčil i rok 2015. Nebylo sice tolik supertropických dnů, ale bylo jich mnohem více letních (101), a ač je to snad i fyzicky nemožné, bylo i méně srážek. Za poslední 4 roky vymizely letní fronty ze západu a níže z jihu, tedy jediné situace, které přinášely vláhu do našich krajin. Lokální bouřky se nám pečlivě vyhýbají několik let a tak máme za rok 2018 pouze neskutečné 2 přímé bouřky! Již po třetí během 4 let bez otav. Tmin -16,4°C (únor 2018). Sněhu maximálně 11 cm.
Celkové shrnutí
V roce 2014 začala sucha, která se každým rokem prohlubují (krom léta 2016). Za těchto 5 let jsme vypočítali neskutečný deficit srážek 800 mm!! Což je pro představu mnohem více, než jako by jeden celý rok nepršelo, což v praxi znamená, že jsme v létě 2018 nemohli používat studnu, která obsahovala nepoužitelné množství vody. V našem regionu usychají celé lesy, hlavně na jižní kopcích, vyschly potoky i celé rybníky. Pokud bychom neměli hluboký vrt, tak bychom neměli čím zalévat. Vzhledem k tomu, že jsme se poslední roky vrhli na pěstování rostlin na prodej a zařidili si hned dva sady pro vlastní ovocné stromy a keře, máme spotřebu vody na den, podle teplot v létě, 2-6 kubíků. Sucha posledních let tak pociťujeme v opravdu velkém měřítku a zasahuje to do našeho každodenního života v létě. Některé měsíce je to boj za každý den, kdy „seženeme“ dostatek vody pro zálivku, abychom udrželi alespoň to nejdůležitější při životě. Teplá a suchá léta naopak přejí exotickému rostlinstvu, i když to má dvě strany mince. Většina námi celoročně venku pěstovaných rostlin je subtropická. Subtropické oblasti se vyznačují suchými horkými léty, které střídá chladná, ale na srážky bohatá zima, s ročním úhrnem podobným či vyšším než v ČR. Problém je, že v ČR jsou poslední roky suchá léta i zimy, a tu vodu není prostě kde brát. Ve výsledku tak i suchomilné rostliny u nás trpí na sucho, protože vyschlý půdní profil je příliš přesušený do velkých hloubek. Ale pokud se rostlina zalévá, má se velmi dobře... Aby toho nebylo málo, loni mi shořel počítač s veškerými nezálohovanými fotkami za poslední 3 roky, nicméně některé fotky jsem „uchoval“ na různých fórech. Nemohu tak poskytnout detailní fotky zahrady, ale jen konkrétních rostlin, jejichž fotky mám k dispozici.
Washingtonia filibusta
7.10. 2013
Výška kmene: 62 cm
Obvod kmene: 83,5 cm
Celková výška: 200 cm
Počet listů letos: 9
13.10. 2014
Výška kmene: 82 cm
Obvod kmene: 116,5 cm
Celková výška: 247 cm
Počet listů letos: 14
11.10. 2015
Výška kmene: 108 cm
Obvod kmene: 135 cm
Celková výška: 300 cm
Počet listů letos: 15
9.10. 2016
Výška kmene: 141 cm
Obvod kmene (v nejtlustším místě): 156 cm
Celková výška: 340 cm
Počet listů letos: 15
Rozhodně u mě top palma, která má u nás se správnou zimní ochranou potenciál. Naše klima jí plně dostačuje a roste velmi rychle. Viz přiložená tabulka přírůstků. Z tempa růstu bylo patrné, kdy se už do stávajícího krytu nevejde. Již na zimu 16/17 jsme ji museli do krytu doslova nacpat. Pořád tu byla možnost zimovat palmu bez listů, pouze kmen, ale příčila se mi myšlenka, že každý rok začne s růstem listů od nuly, hlavně po vizuální stránce. Zpětně se na to dívám jako na mylnou myšlenku, i z pokusných výsadeb, třeba v Kansasu, kde jeden pěstitel pěstuje tohoto hybrida tak, že nechá prvně zmrznout listy a pak přezimuje pouze kmen, který na jaře rychle obrazý novými listy. Každopádně na jaře 2017 jsme se rozhodli palmu vykopat a přesadit o pár metrů jinam, abychom jí mohli vyrábět svůj kryt libovolně vysoký. Je důležité, aby stávající kryt, ve kterém byla, zůstal ve stávajících rozměrech, vzhledem k ostatním nižším palmám. Washingtonii jsme velmi pracně vykopali a „odšourali“ po prknech do nové jámy. Snažili jsme se přitom zachovat co nejvíc kořenů, což se nám myslím povedlo. Ale byla to chyba, kořeny palem mají špatnou regenerační schopnost a po zásahu od určité délky se nezregenerují, ale palma si vyrobí úplně nové. Což se projevilo v našem případě tak, že po přesazení palma za 10 měsíců nevyrostla ani o jeden milimetr, naopak spíše chřadla. Nechtěl jsem promarnit dalších několik let čekáním, až se palma ujme a začne růst a tak jsme jí znova vykopali, ověřili jsme si, že všechny stávající kořeny shnily a pomalu rostly nové. Místo ní jsme vysadili novou washingtonii, která má ještě zajímavější původ, je to totiž má úplně první palma, co jsem měl a vysadil jsem si jí z kupovaných semen. Je to 15 let starý kousek Washingtonie robusty, co byl celou dobu pěstovaný v nádobách. I přesto že je o 5 let starší než předešlá washi, je to obří rozdíl ve velikosti rostliny :-) . Vykopaná washingtonia filibusta je nyní v nádobě, kde již pomalu zakořenila. Další osud palmy je nejistý, ale rád bych, aby se do země zase někdy vrátila a pokračovala ve svém úchvatném růstu.
Květen 2014 Jaro 2015 Podzim 2015 Podzim 2015
Podzim 2015 Podzim 2015 Podzim 2015 Podzim 2015 Kryt
Podzim 2016 Podzim 2016 Zimování 2016 Výkop jaro 2017
Jaro 2017 Podzim 2018
Phoenix canariensis
Ani tento příběh neskončil nejšťastněji. Poslední zápis na této stránce vypadá datlovník velmi dobře. Ale není tomu tak, již v roce 2013 začaly vyrůstat místo krásných velkých listů malé trpasličí listy. Přisuzoval jsem to ze stresu z příšerné zimy 2012, kdy byly měsíc silné holomrazy. Tato dedukce se ukázala jako správná a poškození časem sílilo do extrému. Jde o to, že Phoenix byl vysazen tak, že byl v rohu krytu a z jedné části byl tak blízko krytu, že se kmenem dotýkal jeho stěny. Při silných mrazech, kdy došlo k hlubokému zámrazu půdy, se poškodily kořeny právě v té části, která byla nejblíž stěny krytu. Odumřela tam pletiva ve kmeni a trpasličí listy byly pouze předzvěstí toho všecho. V roce 2015 se srdce opticky „vylomilo“ ze svého středu a bylo položeno na stranu. Palma dál statečně rostla a tvořila kvanta nových listů. Bohužel to nestačilo, kmen byl trvale poškozen, na jaře 2017 se kmen pod srdíčkem otevřel a ukázal nehezkou dutinu ve kmeni, která se již nikdy nezahojí. Pravděpodobně, by se srdíčko po letech útrap vrátilo zpět doprostřed, ale ta „díra“ ve kmeni by byla velmi nehezká a možná by to způsobilo další komplikace v růstu. Rozhodli jsme se tak palmu vykopat a vzhledem k její neskutečné váze a míře poškození zlikvidovat. Její místo nahradil na jaře 2018 nový Phoenix canariensis, čerstvý dovoz ze Španělska, mladá rostlina s krásně zdravým kořenovým systémem. Vysadili jsme jí rozumněji, dál od stěny zimního krytu a od té doby raději před každým silným mrazem dávám na zem kolem krytu polystyrenové desky proti zámrzu - fungují skvěle. Je plno druhů palem, kterým zámraz půdy nevadí, například Trachycarpusům, dokonce ani jubaee to nevadí. Datlovník toto bohužel netoleruje.
Léto 2015 Podzim 2015 Jaro 2017
Jaro 2017 Léto 2017
Jubaea chilensis
2011 (výsadba pro zajímavost)
Celková výška: 126 cm
Výška kmene: 38 cm
Obvod kmene (v nejtlustším místě): 74 cm
Počet listů letos: 2
13.10. 2014
Výška kmene: 50 cm
Obvod kmene: 97,5 cm
Celková výška: 173 cm
Počet nových listů: 5 ks
11.10. 2015
Výška kmene: 60 cm
Obvod kmene: 106,5 cm
Celková výška: 190 cm
Počet nových listů: 5 ks
2017
Celková výška: 213 cm
Výška kmene: 66 cm
Obvod kmene (v nejtlustším místě): 123 cm
Počet listů letos: 5
2018
Celková výška: 227 cm
Výška kmene: 69 cm
Obvod kmene (v nejtlustším místě): 141 cm
Počet listů letos: 7
Jediná palma, na kterou si nemohu nijak stěžovat, za dobu co ji mám, nikdy nenamrzla, ani nebyl žádný jiný problém. Roste si svým tempem a má své pevné místo na zahradě. Nechovám se k ní nijak jinak, v létě jí běžně zalévám jako všechny ostatní palmy. Letos jí již nestínila Washingtonie a dával jsem jí mnohem více vody, než obvykle. Hned udělala 7 listů a výrazně ztloustla na kmeni. Podněcuje to mojí domněnku, že tyto polopouštní palmy potřebují naopak vody hodně i v našich půdách, a to takřka celoročně. V domovině jsou zvyklé na písčito-kamenité půdy s velmi bohatými spodními prameny. Ty u nás nenajde, takže vodu potřebuje jinak.
Jaro 2015 Podzim 2015 Podzim 2016
Podzim 2017 Podzim 2018
Trachycarpus fortunei a Trachycarpus fortunei „wagnerianus“
Této sortě palem se věnujeme nejvíce, je to nejzajímavější druh palem z rodu Trachycarpus a s nástupem teplejších zim se otevírají zajímavé výsledky při jejich pěstování. Od dob poslední aktualizace se nám podařilo konečně Trachycarpy přivést ke kvetení, k plodnosti a již několikátým rokem sklízíme životaschopnou populaci vlatních Trachycarpů. Dokonce se nám letos podařilo spatřit i velkou bizarnost, a to velmi málo zdokumentovanou samosprašnost - hned na dvou našich palmách.
Poznáváte například ještě tohoto trachycarpuse? :-) Jedná se o výsadbu z jara 2012, kdy měl 15 cm vysoký kmen. K této palmě se ještě vrátím, protože trhá veškeré standardy, které jsou v české komunitě palmařů zažité.
Sklizeň semen 2018.

Sklizeň semen 2018

Po letech zkoušek jsme zjistili, že semena v ČR dozrávají během listopadu. Důležité je, jaké je léto a jak brzy přijdou první mrazy. Ne každý rok totiž semena stihnou dozrát. Prvotní ukazatel zralosti je plně vyvinuté embryo uvnitř semena. To se děje právě v listopadu. Dál pak semeno ještě dozrává a během zimy a jara se vytvoří na semeni tvrdé oplodí a obal semena dostane typickou borůvkovou barvu. Zatím jsme vždy sklidili veškeré laty se semeny během listopadu nebo prosince a nechali „dojet“ v nevytápěné místnosti doma, což je nejjistější způsob, že se semena v pořádku dovyvinou a zároveň stratifikují. Například naše sklizeň semen 2017 byla úžasná, dokonce ze 2 různých typů Trachycarpusů (jeden z nich byl kříženec wagnerianuse). Semena měla uspokojivou klíčivost 50-70 %. Ale máme vyseto na záhoně několik tisíc semen z české samice Trachycarpuse od Prahy, která měla neuvěřitelnou klíčivost přes 95 %!
V lednu 2017, když začátkem měsíce vtrhly silné mrazy, které začaly u nás velmi vydatnou sněhovou přeháňkou, která tu nechala rekordních 19 cm sněhu a postarala se o bezvadnou izolaci před mrazivým vpádem, se stala jedna nepříjemnost - noční můra všech pěstitelů. Hned zkraje prvních mrazivých nocí, kdy šla teplota pod -10°C, jsem jako vždy kontroloval, jestli jsou všechny topné kabely zapojené a v bednách je správná teplota. Z počátku se zdálo, že je vše v pořádku, neměl jsem ještě kontrolní teploměry v bednách, odhadoval jsem to jen holou rukou. Druhý den se mi něco nezdálo. Jedna „šňůra“ trachycarpů byla dost riziková, jelikož na jeden termostat jelo celkem 5 palem, postupně pospojovaných prudlužovačkami. Vše bylo nastavené tak, že jakmile u první palmy klesne teplota na -6°C, sepne se termostat a zapnou se topné kabely ve všech 5 bednách (4 trachycarpů a jeden Chamaerops humilis). Kabel se vypíná, jakmile teplota v bedně vystoupí na -4°C. A stalo se to, že hned v první bedně byl špatně zapojen topný kabel do zásuvky, takže v první bedně se netopilo vůbec a teplota tam první noc klesla na -13°C, díky tomu ale nevypnul termostat a 24 hodin nonstop jely kabely v ostatních 4 bednách. Neviděl jsem v tom zásadní problém, jen jsem si byl jist, že první trachycarp, který schytal -13°C, bude mít poškozené listy mrazem. Ostatní palmy na šnůře měly v bednách až +15°C, nepřišlo mi to jako problém, takové skoky teplot jsou v subtropech běžné. Opak byl pravdou, samotná teplota nevadila, ale jakmile jsem závadu opravil, tak v první bedně se „oteplilo“ z -13°C na -6°C a v ostatních bednách se ochladilo z +15°C také na -6°C. To ochlazování bylo pozvolné, tehdejší bedny držely dobře teplo a teplota klesala/stoupala velmi pozvolna a rovnoměrně. Zásadní problém se ukázal časem, jelikož bylo celý leden velmi nevlídno, každý den mrazivo a nebylo možné pořádně větrat, navíc mé vysoké dřevotřískové bedny se větraly pouze víkem, tedy dost neefektivně. I přes pozvolný pád teplot došlo v bednách k velkému zapaření a mínusové teploty tuto usazenou vlhkost nedokázaly odbourat. Po odzimování jsem tak měl velké škody na těchto 4 palmách. Ano, na 4 palmách, ta první, kde bylo -13°C, a pak tam celý leden nevystoupla teplota nad nulu, byla bez jediného škrábnutí! Naopak ostatní palmy přišly o většinu nebo všechny listy a 2 z nich to nerozdýchaly vůbec (Ch. Humilis, Tr. Szeged). Velmi mě to ovlivnilo pro následující roky, začal jsem se více zajímat o odolnost Trachycarpusů a přestal je tak zbytečně hýčkat v uzavřených bednách. Postupně jsme se dopracovali k tomu, že Trachycarpuse nezimujeme, až když je to nezbytně nutné. Nemáme tedy žádné ochrany před srážkami jakéhokoliv charakteru a teploty do -11°C neřešíme. Ze zkušeností jiných pěstitelů i víme, že listy jsou schopné bez poškození přežít až -15°C, ale pouze za jistých okolností. Jedna zásadní okolnost je, pokud po tak mrazivé noci přijde výrazné oteplení až k 0°C. Což se děje jen výjimečně. Je proto důležité důkladně sledovat předpovědi počasí. Jak jste si jistě všimli, my počasí sledujeme, zajímá nás klima a vývoj počasí, dokážeme tak s předstihem předpovědi správně vyhodnotit. A myslím si, že to je u tohoto koníčku i velmi důležité pro zdárné pěstování.
Trachycarpus fortunei s pracovním názvem „rozevlátý Ital“
13.10. 2014
Výška kmene: 67 cm
Obvod kmene: 65,5 cm (v 55 cm je obvod 33,5 cm)
Celková výška: 159 cm
Počet nových listů: 11 ks
11.10. 2015
Výška kmene: 97 cm
Obvod kmene: 76 cm (v 55 cm je obvod 52 cm)
Celková výška: 218 cm
Počet nových listů: 12 ks
2017
Celková výška: 280 cm
Výška kmene: 161 cm
Obvod kmene (v nejtlustším místě): 83 cm
Počet listů letos: 12
Počet květů: 3
2018 Celková výška: 302 cm Výška kmene: 183 cm Obvod kmene (v nejtlustším místě): 92 cm Počet listů letos: 14 Počet květů: 9
Této palmě se velmi daří, to je ona zmiňovaná, jako první „na ráně“, která si zažila silné mrazy bez poškození. Začal jsem jí říkat rozevlátý Ital, jelikož je to typ fortuneie, který dělá extra dlouhé letáky, které se snadno poničí/vylomí/ohnou od větru, krup i sněhu. Pátral jsem po tomto typu fortuneie, nachází se hlavně v Itálii a Chorvatsku. Na trh se přestal dodávat, jelikož nemá ten působivý vzhled robustní palmy. Vyznačuje se extrémním růstem a velmi vysokou odolností na mráz, dlouhodobý chlad a vlhkost. Tento Trachýk poprvé vykvetl na jaře 2016, je to samec. A v roce 2018 udělal jednu latu s květy obou pohlaví. Během léta udržel pár semen, ta ale nestihla dozrát.
Podzim 2013 Podzim 2014 Léto 2015 Léto 2015
Květen 2016 Květen 2016 Léto 2016 Podzim 2017
Prosinec 2017 Leden 2018 Únor 2018 Léto 2018
Podzim 2018


Přejít na stranu: 1 2 3 4 5 6 7 8 9


Poslat příspěvek/dotaz:
palm.paradise@seznam.cz