Přejít na stranu: 1 2 3 4

Nejnižší naměřené minimum v zimním období 2010/2011 bylo −16,3 °C a napadlo 30 cm sněhu. Letošní zima byla velmi bohatá co se týče sněhu, což rostlinám ale svědčilo, v únoru když roztál sníh, byla krásně zelená tráva a dokonce jsem našel i ještě olistěné kapradí. Škoda jen velkých mrazů na konci února, to už sněhu moc nebylo a v tuto dobu nadělal mráz největší škody. Do té doby totiž většina palem byla minimálně poškozená, mrazy přišly po delší odmlce a tradičně jsem měl už palmy rozbalené, takže jsem jim nezajistil dokonalou ochranu.

První vlna oteplení mě donutila v půlce února odzimovat většinu palem. Následující dny ale opět začalo náhle mrznout a sněžit…
To pravé jaro přišlo poměrně náhle a v plné síle už na začátku března, to jsem začal už „letnit“ a pomalu probouzet i ostatní rostliny.
Asi největší překvapení byla Livistona chinensis, bez poškození přežila zimování! Jediné co jí ublížilo byl topný kabel, který jí popálil řapíky listů. Prostřední list jí po odzimování uschnul (díky spálenému řapíku). Začala pomalu růst až ke konci dubna, když už bylo dávno poměrně přívětivé klima. Ke konci května jsem jí přesadil zpět do květináče, jednak jsem se sám přesvědčil, že v zemi ji u nás pěstovat opravdu jde, ale také jsem zjistil i tu náročnost na zimování. Mít kryt se subtropickými rostlinami je problém, ty snesou ba i potřebují přes zimu chlad, ale kvůli Livistoně jsem nemohl moc redukovat topení. A potom také její rozměry – má velmi tuhé řapíky a listy jí nejdou svázat. Takže pokud Livistonu v zemi, tak je nutné jí zabezpečit ochranu, kterou by měla sama pro sebe, pak by to určitě bylo bez problémů.
Trachýk před domem mě velmi překvapil, přes zimu neumrzl ani jeden list a byl ve skvělé kondici. Na jaře sice zhnědly konečky u nejspodnějších listů, ty jsem ale celé odstranil a palma to rychle dohání, k 8. červenci má 5 nových plně rozvinutých listů. Foto vlevo a uprostřed je po odzimování, kdy mi druhý den hned zapadal sněhem a následně v noci teplota spadla na −15 °C. Foto vpravo je z 1. 7. 2011.
Malý Trachycarpus přečkal zimu uspokojivě, po zimě mu zůstaly 3 listy, byly ale poškozené. Do konce června udělal 5 listů podobně jako Trachycarpus před domem. Začátkem jara si s vegetací hodně pospíšil ve srovnání s minulým rokem, nakonec je na tom úplně stejně jako loni touto dobou.
Velký Trachycarpus dostal taky zabrat, všechny listy byly poškozeny mrazem, ale neodešly úplně; popraskaly a zhnědly jim konečky, jinak ale zůstaly zelené. Palma si po jarním startu dala asi měsíc vegetační pauzu a začala aktivně růst až ke konci června. Zatím otevřela 3 nové listy. Foto vlevo: čerstvě odzimovaný a vzápětí hned zasněžený Trachycarpus. Foto uprostřed: odhalování kmene. Foto vpravo: začátek července.
Phoenix canariensis přezimoval na jedničku a roste velmi rychle, zřejmě už palma stačila dobře zakořenit. Foto je z 8. 7. 2011 – už s novým chocholem listů, podle rysek vyrostly nové listy na 1,5 metru! Rostlina působí velmi zdravým dojmem a nové klima zdá se, jí celkově svědčí.	Sabal minor přežil zimu také, „něco“ mu ale poškodilo listy. Patrně mu je spálila žárovka, která bednu rozehřála až na 30 °C, ale následně při jejím vypnutí teplota klesla i pod bod mrazu. Pletiva listů nevydržela tyto skokové teploty a na fotografii jsou vidět neestetické skvrny. Do července palma plně rozvinula jeden list (letos roste o něco pomaleji).
Jako absolutní jarní překvapení bylo odzimování avokáda zimovaného venku jen pod vrstvou pilin. Avokádo přežilo a roste dál!	Chamaerops humilis – jen lehce poškozený. Foto je z července.
Jednou z letošních novinek byla výsadba Washingtonie. Mám ji vypěstovanou ze semínka sebraného v Cannes (příspěvek identifikace rostlin č.p. 165). Několik týdnů jsem jí poctivě den co den navykal na sluníčko a převážel z místa na místo. Nebyla na slunce zvyklá, rostla celou dobu v zimní zahradě. V dubnu jsem jí vysadil na velmi ideální místo. Po měsíci jsem jí vykopal, nepovyrostla ani o milimetr a naopak shodila skoro všechny listy, nechtěl jsem o ní přijít. Den po vykopání narostla asi o centimetr a od té doby si toto tempo drží, je to rekordmanka mezi mými palmami v květináči. Dala mi jednoduše jasně najevo, že do volné půdy nechce a odvděčila se mi již 3. rozvinutým listem na začátku července (foto vpravo).
Další novinkou byla výsadba Trachycarpus wagnerianus, na jižní svah, dobře odvodněný. Je to mladá rostlina, začátkem léta rozvinula teprve první list.
Vysadil jsem i další palmy: Trachycarpus takil a Jubaea chilensis. Jsou to menší rostliny a volil jsem stanoviště, které by jim mělo vyhovovat. Obě rostliny následně díky jarním mrazům na začátku května vyhnily. Takil do 3 týdnů obrostl a do července mu narostly 4 nové listy. Jubaeu jsem vykopal a vsadil zpět do květináče a umístil do zimní zahrady, nakonec také obrostla.
Místo vykopané Washingtonie jsem si pořídil trachýka (původem je z Itálie).	K zimní zahradě jsem zasadil dalšího trachýka také z Itálie, od zasazení rozvinul 2 listy.
Nově také Jubaea chilensis.
Začátkem léta jsem vynesl ze zimní zahrady na vzduch i Pritchradii hillebrandii, zrovna ten týden bylo oblačno a díky tomu si trochu navykla na sluníčko a shodila jen spodní listy. Dokonce i přirůstá, otevřela list a další je na cestě.	V zimní zahradě mi dělá radost Cocos nucifera, loni kupovaná rostlina, běžné prodejní velikosti.
Letos mi nedělají radost venkovní banány. Díky teplu ve sklepě na jaře i na podzim začaly nečekaně růst a po zasazení do půdy je poničily květnové mrazíky. Měl jsem velké ztráty. Z basjů jsem přišel o většinu velkých rostlin. A bohužel vyhnil i Ensete ventricosum Maurelii a Musella lasiocarpa. Zimování přežily na jedničku, ale neujaly se po zimě v zemi. Zahradní skleník ale napomohl extrémnímu růstu basjů. Narychlil jsem si v něm několik rostlin, ty jsem potom v červenci vysadil do mé zahrady, abych nebyl pozadu oproti loňsku s banánovou kolekcí. Foto zleva: –duben, –květen, –Ensete před tím, než vyhnil.
– červenec 2011
Jeden rok stará papaya je už 2,5 metru vysoká, je to úžasná rostlina.

Senzace letošního roku se objevila začátkem jara, kdy vykvetl můj první banánovník! Květ se hodně rychle vyvíjel a za 4 týdny byl už plně rozvinut a také se hodně prodloužil. Samotný květ jsem uřízl a zpracoval do zeleninového salátu.

Vyhodnocení: Jaro bylo extrémně suché, od konce února do konce května napršelo jen 50 mm srážek. Ale to rostlinám spíše svědčilo. Díky květnovým mrazům a teplotám okolo cca −3,2 °C mi vyhnilo celkem 5 palem. Naštěstí se z toho všechny vzpamatovaly a to dokonce i mladá rostlina Jubaea chilensis s kmenem pouhých 10 cm! Hned poté ale 1. 6. 2011 napršelo 67 mm vody za 12 hodin a tento „průplach“ způsobil velké záplavy v naší vesnici. Od té doby je vody pořád nadprůměrně, jen za červen celkově napršelo téměř 150 mm vody! Ale vynahrazuje to částečně i teplé počasí, které je tu střídavě už od konce února. Plísně se zatím neobjevily. Podrobněji jsem se začal věnovat palmám také na našem webu www.tropik.cz.

Přejít na stranu: 1 2 3 4


Poslat příspěvek/dotaz:
palm.paradise@seznam.cz